"...Najednou se ozval tichý, vysoký tón a hned po něm, samozřejmě, nezbytné jemné zašumění. Po zádech se rozlilo příjemné teplo a konečky prstů se samy nedočkavě rozechvěly…" Mohli bychom tu popisovat další a další autentické vzpomínky a příznaky nostalgie, ale raději vás necháme, abyste si sami připomněli, jaké to bylo být malí a každou sobotu kolem čtvrté hodiny ranní nenápadně, tiše jako myška zapínat ten starý dobrý, ovšem tehdy ještě zcela nový a kouzelný Playstation, Xbox, Nintendo, Segu, zkrátka onen zdroj štěstí a nekončící zábavy každého mladého dobrodruha, závodníka, vojáka, instalatéra, nájemného vraha, ježka, červa…