Série GTA je obr, který si svou bláznivostí a osobitým humorem vybudoval celou armádu věrných příznivců. Po internetu se válí různé hromady článků a videí o všech možných záhadách, skrytých místech a vystřiženém obsahu. Jelikož toto téma bylo zpracováno už minimálně bžilionkrát a určitě mnohem lépe, než bych to napsal já, rozhodl jsem se s vámi raději podělit o vlastní poznatky, úspěchy a vědecká zjištění, která jsem za těch já ani nevím kolik let hraní různých GTA nasbíral.

Jen pro začátek zmíním několik z těch „známých zajímavostí, které nikdo nezná“. Původní GTA mělo být o dinousaurech, jak řádí v ulicích, GTA 2 se odehrává v roce 2013, což však vůbec nebrání jednomu s autorádiových DJů ve vyvolávání „milénium se blíží!“, ve třetím díle se nenachází čtvrté město jménem Carcer City, o kterém se zmiňuje DJ Andee v rádiu Lips 106, je to pouze narážka na Rockstar hru Manhunt, GTA Vice City udělalo ze statisíců lidí fanoušky hudby 80. let, v Německu v GTA San Andreas nepadají z mrtvol peníze, protože je to ošklivé, Toni Cipriani, hlavní postava Liberty City Stories, umí plavat, ale voda v Liberty City je tak znečištěná, že rozleptává lidskou kůži, hlavní postava Vice City Stories, Victor Vance, je asi nejlidštější a nejméně zkažený panáček ze všech, za které se dá hrát, v GTA IV ve čtvrti Broker se nachází Houpačka Zkázy, která umí vystřelovat auta přes půlku mapy nebo je rovnou ničit i se soudruhem uvnitř, GTA Advance používá zmutovanou mapu GTA 3, GTA Chinatown Wars se dá hrát v režimu 3D a na jednom místě v GTA V je vidět skutečné poprsí, pomocí kterého se však stejně nedá zastavit vlak.

(Ano, přesně takhle původní GTA nevypadá.)

Popularita série GTA se v mém okolí projevila právě až s trojrozměrnými tituly, takže výlet do historie se konal vlastně až z úcty k tehdy současným verzím. Po spuštění prvního dílu jsem zjistil, že jsme se vlastně již několikrát setkali, konkrétně u tety na počítači ve složce „Auta“. Tenkrát jsem nechápal, co to vlastně hraju a co se po mně chce, ale při tomto opětovném setkání jsem již měl v mozku zabudovaný čip, který mi umožňoval číst angličtinu, jako kdyby to byla srozumitelná řeč. Druhý díl jsem tehdy hrál opravdu poprvé. Musím říct, že jsem docela čuměl, jak se první dva díly liší například od toho třetího. Jen tak namátkou – v GTA 1 se dá hrát za postavu dle vlastního výběru, včetně několika ženských, v autech nejsou přímo rádia, nicméně v různých autech se ozývají různé znělky a na rozdíl od všech trojrozměrných verzí se zde dá dosáhnout gameoveru. Zejména třetí zmíněná zvláštnost mě dostala, protože jsem jí nečekal a vesele jsem si umíral, jak se modrým pixelům (policistům) zachtělo. Ve dvojce to platilo také. Další zajímavou odlišností na dvojce byly viditelné měřáky respektu jednotlivých gangů. Velká legrace bylo zasazení druhého dílu do budoucnosti, což se projevovalo například výskytem zbraně, která střílí elektrické paprsky. V roce 2013. Zajímavý zážitek také byl, když mi kamarád řekl, že má hru, kde za prvé chodíš po městě, za druhé se tam vyskytují ženské postavy a za třetí existuje cheat na odstranění oblečení. Bohužel se už nezmínil o grafickém provedení hry…